Jenže nastalo několik malých zádrhelů. Copak maso, to jsem koupil a naložil, jenže když došlo na samotné grilování, zjistilo se, že veškeré zásoby dřevěného uhlí se rovnají nule a v pozapomenutém pytlíku s grilovacími briketami se jich krčilo jenom šest. I vydali se někteří do nejbližších obchodů, čerpacích stanic a posléze i do luhů a hájů, kde se jali kácet porosty , stavět milíře a uhlí páliti. No, tak horké to sice nebylo, ale nikde v okolí nic nesehnali, proto sedli do přibližovadla a vyrazili do Brna směr supermarket. Veškeré to shánění a šmejdění ale trvalo neúnosou dobu, tak jsem podpálil oněch osiřelých šest briketek a ugriloval si sám. Kdyby nesehnali nic, tak aspoň abych měl pro sebe, že jo... A docela se mi to povedlo, ne???
Namíchané jsem to měl pěkně.
Nuda v Brně - vlastně v Čebíně…
… tak aspoň sobě jeden kousek
Hezky jsem si to ugriloval.
I načinčat se mi to podařilo!
Uhlíři byli úspěšní, tak se dostalo i na ně.
Spokojený grilovač Mánek a ještě spokojenější strávník, synův švagr.
Jenže poté, co dovezli další grilmat a sežral se i zbytek masa, byl jsem obdařen pesem a potupně jsem byl vyhnán do přírody. Copak do přírody, to by šlo, ale "povinně" mi byl určen výplaz na rozhlednu, abych prý ty kcal ze sebe nějak dostal. Když po víně, tak po víně - a víno jsem ještě neměl, pil jsem zatím jenom pivo! Ale synáček - had jeden - se nedal zmást. Nalil víno a bylo to...
No, cesta obludná, pořád do kopce, nepochopím, proč musí být rozhledna na kopci a ne na rovině. Ale vyšplhali jsme, i když i ten pes, co má čtyři nožičky, toho měl taky plné zuby. Nahoře nás už čekali. Tak, možná ne zrovna nás, ale byli tam, vybírači vstupného. Chytře si tam ale vyjeli fiátkem 600, hezky opraveným, ale to autínko asi dostává dost zahulit. Když jsem zvrátil hlavu a spočítal ty schody zakroucené, okamžitě jsem měl jasno: Nahoru mě živého nedostanou!!! Tak jsem jenom fotnul pohled, jak je dole krásně (proč já blbec lezl nahoru, žejo!) a vydal se zpátky, do nejbližší hospody pod kopcem. Tenhle můj počin kvitoval s povděkem i ten pes, kterému miska vody a chladné dlaždice udělaly evidentně stejně dobře, jako mě tři kousky pěnivého a oroseného. Tož, zvu vás teď na výšlap k rozhledně v Čebíně, vísce to nedaleko Brna.
Ale uznávám, krásně tam bylo, to jo!
Ukazatel
Provozní řád
Začátek cesty ještě ušel,
ale pak se to začalo kazit...
Balvany lemovaly cestu
a ta se zvedala stále víc...
Tady si to pesa ještě užívala.
Kvetoucí třešeň
A tady už toho měla plné kecky.
Jarní kytička
Konečně je vidět vrcholek!
Rozhledna
Tímhle načančaným Fiatem 600 jezdí nahoru provozovatel.
Nahoru mě nikdo nedostane!!!
Výhled po okolí
Po cestě dolů jsem ještě navštívili místní lom.
Ale nejšťastnější jsme já i pesa byli v místní osvěžovně, vtipně umístěné hned pod cestou!!!
