Mráz v Edmontonu
Napsal: 08 led 2013, 13:37Ranní rozmrazování auta v Edmontonu vypadá následovně, aneb 10 kroků k úspěsné cestě do práce a zpět.
1. Už přes noc je auto zapojené na elektriku do zásuvky které jsou tady u parkovacích míst.
2. Zatím bylo nejmíň -32 předevčírem, nevím jak to bude při -37 v sobotu (jak říká předpověď).
3. Ráno před snídaní se navlíknu, vezmu klíče a jdu nastartovat. Auto nechám běžet s klíčkama v zapalování a jdu na snídani. Protože to tak tady dělá každý, před hotelama je docela výběr aut k ukradení. Které auto běží jde nádherně poznat protože mu svítí světla. Nechám ventilátor naplno, topení naplno a vyhřívání zadního skla.
4. Odpojím auto od elektriky aby se případný zloděj už nemusel zdržovat, už je nastartováno tak to není potřeba. Kabel který byl celou noc na mraze je jak tyčka (naprosto tuhý) a nejde smotat. Ještě že má jen asi tak metr a jde strčit na zadní sedadlo.
5. Jdu na snídani a vůbec nespěchám. Snídám dlouho. Nakonec si dám kelímek horkeho kafe s víčkem na piti přes dírku a pomalým krokem jdu přes hotelovou chodbu ke dveřím, poté rychlým krokem, nabalený jak pumpa k autu.
6. Začnu škrabat námrazu která mezitim aspoň trochu povolila. Pokud neskončím dost brzo, kafe v kelímku mi zmrzne.
7. Auto má už asi 30 minut zapnutý motor, takže vnitřní prostor dosahuje užasné teploty -10 stupňů.
8. Když je z auta jakž takž vidět, nasednu na ledovou sedačku a zkusim vyjet. Dostanu vlka.
9. Do práce jedu asi 30 minut. Když to kafe nevypiju za jízdy hned v prvních minutách (a pokud nezmrzlo už při škrabání) nejpozději u druhých světel je zmrzle. Při příjezdu do fabriky ze teplota uvnitř auta skoro přiblíží nule.
10. Zaparkuju u fabriky, připojím na elektriku. Večer se vše opakuje znovu.
Aby to bylo přece jenom tak trochu o grilování - Ukrajinci tady v Edmontonu (to je místní kanadská majorita, ale už ve třetí, čtvrté generaci) grilujou i když takhle mrzne. Fakt. Oni o víkendech i chodí (vlastně jezdí) tábořit a chytat ryby. To je mistní oblíbený sport. Akorát říkají že když je míň jak -30 tak už to není úplně ono.
1. Už přes noc je auto zapojené na elektriku do zásuvky které jsou tady u parkovacích míst.
2. Zatím bylo nejmíň -32 předevčírem, nevím jak to bude při -37 v sobotu (jak říká předpověď).
3. Ráno před snídaní se navlíknu, vezmu klíče a jdu nastartovat. Auto nechám běžet s klíčkama v zapalování a jdu na snídani. Protože to tak tady dělá každý, před hotelama je docela výběr aut k ukradení. Které auto běží jde nádherně poznat protože mu svítí světla. Nechám ventilátor naplno, topení naplno a vyhřívání zadního skla.
4. Odpojím auto od elektriky aby se případný zloděj už nemusel zdržovat, už je nastartováno tak to není potřeba. Kabel který byl celou noc na mraze je jak tyčka (naprosto tuhý) a nejde smotat. Ještě že má jen asi tak metr a jde strčit na zadní sedadlo.
5. Jdu na snídani a vůbec nespěchám. Snídám dlouho. Nakonec si dám kelímek horkeho kafe s víčkem na piti přes dírku a pomalým krokem jdu přes hotelovou chodbu ke dveřím, poté rychlým krokem, nabalený jak pumpa k autu.
6. Začnu škrabat námrazu která mezitim aspoň trochu povolila. Pokud neskončím dost brzo, kafe v kelímku mi zmrzne.
7. Auto má už asi 30 minut zapnutý motor, takže vnitřní prostor dosahuje užasné teploty -10 stupňů.
8. Když je z auta jakž takž vidět, nasednu na ledovou sedačku a zkusim vyjet. Dostanu vlka.
9. Do práce jedu asi 30 minut. Když to kafe nevypiju za jízdy hned v prvních minutách (a pokud nezmrzlo už při škrabání) nejpozději u druhých světel je zmrzle. Při příjezdu do fabriky ze teplota uvnitř auta skoro přiblíží nule.
10. Zaparkuju u fabriky, připojím na elektriku. Večer se vše opakuje znovu.
Aby to bylo přece jenom tak trochu o grilování - Ukrajinci tady v Edmontonu (to je místní kanadská majorita, ale už ve třetí, čtvrté generaci) grilujou i když takhle mrzne. Fakt. Oni o víkendech i chodí (vlastně jezdí) tábořit a chytat ryby. To je mistní oblíbený sport. Akorát říkají že když je míň jak -30 tak už to není úplně ono.
